To víte, ten jachtařskej život, ten je těžkej. Zrovna jsem se o tom nedávno bavil s Bramem a Vivien, Holandskými jachtaři, kteří mají za sebou obeplutí Jižní Ameriky a vůbec různé kousky. Vivien píše do holandského jachtařského časopisu a poslední článek byl o opravách, údržbě a závadách během plavby jižním Pacifikem. Shodli jsme se na tom, že kdo neplul déle a dále tak netuší, jaká je to místy dřina. Člověk si musí většinu věcí udržovat a opravovat sám. Jednak proto, že rozpočet je omezený a druhak díky nedostupnosti služeb a dílů. To neplatí o Zélandu. Tady jde sehnat a udělat na lodi opravdu všechno. Jenže to naráží na ten rozpočet a pak sice tady jde zařídit všechno, ale ani to není bez práce. Je to jako stavět dům s tím rozdílem, že na lodi tak nějak závisí váš život, takže musíte být nároční, kompromisy se zle vymstí a každou práci člověk musí hlídat, sledovat a tak toho na i s penězi zbývá stejně hodně. Pája letěla navštívit tetu do Austrálie a tak jsem se zahrabal do práce ještě víc než obvykle a ke psaní jsem se do teď nedostal.
Čeká nás brzy opět plavba do tropů a odlehlých končin oceánu, musíme mít Perlu zase dobře připravenou. První část prací, říkejme jí údržba, se skládá z nátěru lodě pod čarou ponoru, výměny anod, údržby prostupů, dále pak nátěru teaků, leštění a ošetření lodě nad čarou ponoru, důkladná kontrola a oprava plachet, kontrola pevného lanoví a vůbec stěžně, rolerů, výměna poškozených lan a pak lahůdky jako septik a čištění záchodových trubek a jiné.
No a pak druhá část je jen seznam asi 100+ věcí k opravě nebo výměně nebo vylepšení. Zmíním se podrobněji pro čtenářovo pobavení a třeba i poučení o opravě gyrokompasu a čištění gelcoatu.
Rozbitý gyroskopický kompas
Kompas je nejdůležitější navigační přístroj, tedy na roveň GPS. Proto máme na lodi kompasů mnoho, jak klasických dvou kompasů zabudovaných u kormidelních kol, tak několika ručních, náměrového kompasu v dalekohledu a pak také elektromagnetického gyroskopického kompasu, který je připojen do elektronického navigačního systému lodě. Tenhle poslední kompas do systému dodává tzv. heading a tak si na obrazovkách přístrojů můžeme přečíst kam míří příď lodě. Jenže on je kromě toho jednoho údaje také nezbytný pro fungování autopilota, výpočty úhlů větru a další užitečné funkce navigačního systému na lodi. Když z jakéhokoliv důvodu nefunguje, tak to není žádná tragédie, klidně můžeme plout i bez něho, jenže také bez autopilota a bez některých údajů o větru, snosu. Ve dvou lidech je to bez autopilota a s polozmatenými plottery a ukazateli směru větru řekněme méně komfortní a v některých chvílích to vysloveně plavbu komplikuje. Náš milý kompas začal někdy po vánocích hlásit, že se odpojil, že se restartoval a jiné nepěkné hlášky a tak nám stále pípaly alarmy, autopilota jsme nemohli používat a plottery ukazovaly nesmysly. Vypadalo to na uvolněný kontakt kabelu nebo ještě něco horšího. Inu, nepořádali jsme tady žádné velké přeplavby, tak nás to nechávalo klidnými a s opravou jsme nijak nespěchali. Přesto jsem zkontroloval zapojení do autopilota a pak jsem začal pátrat po tom, kde ten kompas jako fyzicky je. Ano, máte pravdu, měl bych to vědět, ale několikrát jsem se ho pokoušel podle dokumentace najít a nějak se mi to nedařilo a protože jsem neměl velkou motivaci, tak jsem to nechal být a tak plynul čas. Jenže tentokrát jsem ho potřeboval zkontrolovat. Podle dokumentace má být umístěn uvnitř postele (locker) v zadní kabině na levoboku. Tam my máme sklad. Dostat se do postele znamená vyskládat celou kajutu. No to víte, jak se mi do toho chtělo. Ale nedalo se nic dělat. Vynosil jsem všechny krámy do salónu, rozdělal postele a hledal a hledal, znovu koukal do dokumentace a hledal a hledal. Už jsem byl úplně vytočený do běla, že ho nemůžu najít. A to má být místo jeho umístění viditelně označeno nálepkou Compas Area, aby tam nikdo neuložil nic kovového. Jediné místo, kde mohl být byla zašroubovaná falešná přepážka uvnitř postele. Nevěřil jsem tomu, vdyť tam píšou “can be easy found in locker of starboard aft cabin”. Rozšrouboval jsem několik prken uvnitř postele a co si myslíte, no byl tam. Zabudovaný, zašroubovaný, ba přímo zastavěný do postele lodě. Nikoliv tedy in locker a hlavně bez jakéhokoliv označení. A teď přichází to poučení, Aniž jsem to tušil, tou dobou byla již závada opravena. Kontroloval jsem kabel, ale nenašel jsem nic podezřelého. Šel jsem pro samolepku Compas area, abych ji nalepil na místo, kde je kompas uložen a v tu chvíli mě to trklo. Vždyť přesně na to místo jsem uložil starý kotevní vrátek, který jsme vyměňovali po příjezdu na Zéland … prostě hned nad kompasem stála bedna s 25kg železa a elektromotorem. Od té doby, co jsem krabici dal do opačného kouta kajuty kompas funguje skvěle … dovedete si představit jaká jména dostával výrobce lodě a ti, jež montovali elektroniku a neoznačili místo, kde je kompas uložený. Rovněž musím říct, že kompas je namontován z výroby v rozporu s manuálem, protože se nachází 70 cm od motoru, kdy manuál udává min. 1M. No protože to ale funguje, tak jsem ho tam nechal.
Jak dostat teakový olej z laminátu
Zatím nejvíc času mi zabralo čištění lodě od nepovedeného natírání teaku ještě z Panamy. Teakový olej na dřevě vydržel asi dva měsíce, zato na bocích lodě, vydržel rok a měsíc a vůbec nejevil známky stárnutí. Když jsme před rokem na Panamě natírali teakové dřevo na palubě, tak jsme řekněme špatně pochopili podstatu teakového oleje. Protože jsme natírali opravdu poctivě a dlouho do noci, tak jsme na to sotva viděli. Ráno, po východu slunce, nás výsledek na dřevě nadchl, zato nás nepotěšilo, že teakový olej steklý na bocích lodě až k vodorysce nejde vůbec dolů. Tehdy jsme si řekli, že se tomu budeme věnovat po cestě ve volných chvílích v pacifiku. Ukázalo se, že takových chvil moc nebylo a základní pokusy (vosk na gelcoat, čističe, kartáč, líh …) byly zcela neplatné. Olej na bocích s námi bezpečně dorazil až sem na Zéland. Řekl jsem si, že tady stejně budeme loď leštit a čistit, tak se to vyřeší tady. No a ta chvíle přišla právě potom, co Pája odletěla a já jsem začal čistit teak a při té příležitosti jsem se pokoušel čistit i olej steklý na bocích a mnoha jiných místech. Vážení, já jsem vyzkoušel všechno možné a olej držel a držel. Chemikálie na čištění teaku, cleaner, brightener, louhy, kyseliny, čistící prostředky, pak jsem zasedl ke googlu a tam jsem se dočetl o white spirit, mineral spirit a acetonu. Všechno jsem vyzkoušel a jediné co fungovalo byla hrubá síla. Takhle jsem se trápil 10 dní, kde koho se ptal. Mezitím jsem udělal všechny teaky, stáhl plachty a nechal vyrábět jeřám na motor a nechal opravit asi 10 drobností, které jsem měl v plánu. Také jsem předělal náš web … ale teakový olej zůstával na svém místě i přes to, že jsem se mu věnoval několik hodin denně. Až včera večer jsem narazil při uklízení na takovou brusnou podložku na leštění lesklých ploch. Bezděčně jsem při jídle otevřel přiložený letáček na němž bylo asi toto: znečištěné plochy se pokuste vyčistit přípravkem na nádobí, pokud to nejde, tak použijte tuto podložku, hluboké rýhy …., nikdy nepoužívejte chemikálie …. vstal jsem od jídla popadl cif a co myslíte? No jasně šlo to skvěle, dnes jsem to přeleštil mašinou a gelcoat, jak se povrchu tady říká je jako nový. Dnes jsem tedy zakoupil místní Cif jménem Jif, levobok je hotový, pravobok částečně také. Asi nechám něco také Páje, aby si to užila také. Kdybyste viděli, kolik cest do drogérie a kolik chemikálií jsem vyzkoušel podle všemožných rad a googlování a nakonec je to v návodu a stačí Jif za 100Kč.
Kotva a řetěz
Takže v tuto chvíli nás čeká za dva týdny vytažení lodě, broušení a nátěr pod čarou ponoru, výměna anod a nejspíš udělání nového sání vody pro odsolovač. Z vody budeme asi týden. V té době by nám měli dodat nový řetěz a novou kotvu. Mnoho z toho, nebojím se říct většina, co jsem zakoupil nebo si nechal vyrobit od Avaryachtu v ČR ještě před vyplutím se ukázalo jako nekvalitní, nefunkční nebo jinak problematické. Tak například řetěz na kotvu. Segment 30 metrů zakoupený od Avaryachtu je úplně rezatý a je po roce a půl na vyhození. Nová galvanizace by stála skoro stejně jako koupení nového řetězu. Druhý díl, který byl už na lodi a je tedy 3 roky starý rezatý není. Ostatní věci jako rampa na panely atd. rezaví i když je to nerez. Ukázalo se, že návrh je velmi poddimenzovaný a mohl bych pokračovat. Na lodi jsme toho vyměnili mnohem víc. Už přímo z výroby je mnohé vybavení to nejmenší možné, které se sem dalo dát. Takže máme nový kotevní vrátek, původní kotva delta je pro loď do 14m, my máme naložení 14tun a 14,4 metrů. Novou budeme mít o dvě úrovně větší a vyšší třídu pevnosti řetězu. Místo původních 30m řetězu, které jsme před vyplutím doplňovali na 60m budeme mít teď 90m. Je to sice váha navíc, ale po zkušenostech s cyklónou a vůbec se silnějším větrem, kdy jsme prožili při kotvení opakovaně velmi horké chvíle, jsme došli k tomu, že kotva je jedna z nejdůležitějších věcí na lodi. No mohl bych brečet dlouho a dlouho, dealeři tady na NZ mají také svá specifika a tak toho radši nechám.
Za tři týdny budeme mít hotovo a budeme připraveni vyrazit za novými dobrodružstvími na Fiji. Bylo by dobré již teď napsat, že připravujeme zásadní úpravu plánu plavby. Hlavním, nikoliv však jediným důvodem jsou finance. Ne úplně naší vinou nemáme nyní zajištěné prostředky na rok 2015. Nejsou to však jenom finance, budu se tomuto tématu věnovat podrobněji v samostatném článku.
Jak jste si asi museli všimnout, máme nový web. Je zatím v záběhu, budu na něm ještě trochu pracovat, ale 1.4. jsem ho slavnostě nahrál na Perloviny.
Přesto, že v naší maríně na Ugljanu mají jeřáb i boatyard, tak jsme se rozhodli zdvihnout Millennium z vody v Sukošanu. Přece jenom je to blíž do obchodů a máme tady dočasné zázemí v podobě Davidovi garáže.
